DUŠNOST

• dyspnoe = SUBJ. pocit dušnosti, namáhavého ztíženého dýchání, nedostatku vzduchu (u dospělých a větších dětí
• malé dětí subjektivní dušnost nevyjádří, dušnost u nich hodnotíme na základě OBJEKTIVNÍCH známek (retrakce, alární souhyb, aktivní výdech, prodloužené inspirium/exspirium, zvuky - grunting, pískoty atd.)

1. změna DF

   • tachypnoe → N > 60, 2m > 50, 1rok > 40, 6let > 30, 9let > 20
   • bradypnoe → N pod 40, 2m pod 30, 1 rok pod 30, 6 let pod 22, 9 let pod 18
   • u novorozenců zvýšení minutové ventilace možné hlavně zvýšením DF (vodorovné postavení žeber, horizontální napojení bránice, nelze významně zvýšit dechový objem - více inspirační postavení)

2. změna dechového objemu

   • Hyperpnoe = zvýšení dechové objemu - nastává např. fyziolog. u zátěže, patol. u sepse, specifický nález u těžké acidózy - v tomto případě označovaný jako Kussmaulovo dýchání (diabetická ketoacidóza, intoxikace, urémie, renální tubulární acidóza), kdy se Kussmaulovo dýchání objevuje v pokročilém stádiu a představuje hluboké usilovné nádechy a výdechy (někdy až charakteru gaspingu) při normální DF x při mírné acidóze spíše vidíme tachypnoi se zvýšenou DF a mělkých dechovým vzorem, což není typické Kussmaulovo dýchání
   • Hypopnoe = snížení dechového objemu - např. u těžké restriktivní plicní choroby, kdy je plíce velmi tuhá a osoba dýchá mělce, podobně u těžké obstrukce DC spojené s významným emfyzemém, kdy pacient není schopen plně vydechnout a dýchá povrchově v inspiračním soudkovitém postavení hrudníku

3. alární souhyb → rozšiřování nosních křídel při nádechu, aby se snížil odpor v horních DC

4. zatahování jugulární jamky, supra a infraklavik. jamek, mezižebří, epigastria =zapojení pomocných svalů, zvýšená dechová práce

   • u menších dětí i úponu bránice (více poddajný hrudník, tužší plíce)

5. ortopnoická poloha → sedí vzpřímeně, ruce má opřené o podložku, a tím efektivněji zapojuje pomocné dýchací svaly (př. příznak trojnožky u epiglotitidy, podobně jako v otázce 14, pozor původně Amosův příznak neboli příznak trojnožky byl specif. u známek meningitidy, zde lépe používat ortopnoická poloha s předsunutím hlavy a mandibuly, někdy také čichací poloha)

6. stridor

   • distanční poslechový fenomén způsoben zúžením DC
   • vrozený x získaný
   • Nejčastěji inspirační (HCD - zúžení nad tracheou) x smíšený (zúžení uprostřed trachey) x vzácně exspirační (cizí těleso v hlavním bronchu)

7. Pískoty

   obvykle exspirační při obstrukci v dolních dýchacích cestách

8. cyanóza → již alarmující příznak, vzestup hemoglobinu nad 50g/l, saturace obvykle již hluboce pod 90%, ale závisí, zda mí daný člověk anémii (pozdější manifestace cyanózy) či polyglobulii (může být cyanóza i při hraniční saturaci - novorozenec s velmi vysokým hemoglobinem)

9. grunting → distanční poslechový fenomén způsoben reflexním uzávěrem hlasové štěrbiny při výdechu ve snaze zabránit předčasnému kolapsu alveolů (udržení jejich objemu na konci výdechu, “princip PEEPu - pozitivní endexspirační tlak) - zvýšení funkční rezid. kapacity plic, typicky u kojenců, časté u RDS při nedostatku surfaktantu, kde je vyšší riziko kolapsu alveolů, ale může provázet i jiné velmi těžké stavy - závažná pneumonie, závažná sepse atd.

EXSPIRAČNÍ DUŠNOST

• u větších dětí pocit ztíženého výdechu
• u malých lze objektivizovat – platí to co nahoře, typickými zvuky u obstrukce dolních DC jsou pískoty, ev vrzoty, stridor v exspiriu se vyskytuje vzácně, např. u distální aspirace cizího tělesa v hlavním bronchu
• pokud je obstrukce méně závažná může se projevit jen zvýšenou DF, aktivním exspiriem (v klidu fyziologicky musí být výdech pasivní), a zvýšením dechového objemu, naopak u velmi závažné obstrukce opět při inspiračním postavení hrudníku a omezeném průtoku již nemusí být osbtrukční spastické fenomény slyšet - v extrémní případě tichý hrudník
• pokud je obstrukce závažnější projeví výrazně prodlouženým exspiriem a vyjádřenými ostatními objektivními příznaky (viz. nahoře), nárůst DF při narůstající obstrukci není přímo úměrný, neboť narůstající délka exspiria bude DF limitovat
• poslechově jsou typické suché expirační fenomény – pískoty, vrzoty
• hyperinflace → inspirační postavení hrudníku